Jan Werich

Jan Werich se narodil 6. února 1905 v Praze. Byl herec, dramatik, scenárista a spisovatel. Studoval na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde se seznámil s Jiřím Voskovcem. Společně 
se stali představiteli meziválečné divadelní avantgardy, zejména díky Osvobozenému divadlu, 
kde spolupracovali se skladatelem Jaroslavem Ježkem. Společně vytvořili hry Vest pocket revue, 
Kat a blázen, Balada z hadrů aj. Z her byly populární hlavně, aktuální dění komentující, forbíny.

Jeho úspěšnou kariéru přerušila 2. světová válka, protože kvůli svým protihitlerovským názorům 
byl nucen i s Voskovcem a Ježkem emigrovat do USA. Odtud však Československo podporoval rozhlasovými pořady. Po válce se vrátil do Československa, působil v řadě divadel jako herec i ředitel a vytvořil novou autorskou dvojici s Miroslavem Horníčkem v nově vzniklém Divadle Voskovce a Wericha. V letech 1945- 1980 bydlel v tzv. Werichově vile, která se nachází na pražské Kampě.
Zemřel po dlouhé nemoci 31. října 1980 v Praze.

Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.

— Jan Werich

Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.

— Jan Werich

Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.

— Jan Werich

Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.

— Jan Werich

Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!

— Jan Werich

Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.

— Jan Werich

Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem.

— Jan Werich

Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.

— Jan Werich

Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí - čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.

— Jan Werich

Televize není nepřítel, televize se dá vypnout.

— Jan Werich

Nenávidím pohřby. Až na ten svůj, na kterej nebudu muset jít.

— Jan Werich

O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.

— Jan Werich

Z mého pohledu je dobrá a prospěšná jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve vašich očích, aniž by snížila přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost.

— Jan Werich

Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.

— Jan Werich

Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude na světě lidí víc hloupých a nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na sobě přímo závislé. Já znám mnoho vzdělaných hlupáků.

— Jan Werich

Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.

— Jan Werich

Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.

— Jan Werich

Přátelství je součást lidského štěstí.

— Jan Werich

Až Ti bude úzko otoč se čelem ke slunci. Všechny stíny budeš mít za zády.

— Jan Werich

Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!

— Jan Werich

Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.

— Jan Werich

Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si sednout.

— Jan Werich

Kde blb, tam nebezpečno.

— Jan Werich

Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.

— Jan Werich

Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane, že chcete žít potmě.

— Jan Werich

Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka.

— Jan Werich

Paměť je výsadou blbých, chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet..

— Jan Werich

Nadšení je nakažlivá věc a člověku je těžko mlčet, když kolem všechno jásá.

— Jan Werich

Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v něm nesmíme ustat.

— Jan Werich

Člověk se nají, napije, pak se dívá na televizi, což je možná nebezpečné, vezme si pyžamo, usne a ráno se neprobudí. Deset tisíc bych za takovou smrt dal, a že jsem hodně lakomej!

— Jan Werich

Bez lidí dobré vůle by život byl jen nákladné a nebezpečné dobrodružství.

— Jan Werich

Smích chytré lidi léčí. A jen blbce uráží.

— Jan Werich

Osud je vůl, to jste si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho ohled.

— Jan Werich

Lidská paměť je taky bludiště - moc věcí se tam ztratí.

— Jan Werich

Hloupost se vyfackováním nedá vyléčit.

— Jan Werich

Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk.

— Jan Werich

Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních dětí.

— Jan Werich

Hloupost je největší zlo.

— Jan Werich

Neříkej, že nemůžeš, když nechceš! Přijdou dnové,kdy to bude daleko složitější a horší: budeš chtít a nebudeš moci. A to důležité nezapomeň,že chlap nesmí být blbej ve třech případech: za volantem, u stolu a v posteli. Všude jinde se to snese...

— Jan Werich

Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.

— Jan Werich

Když muž nemá rozum, musí být žena vynalézavá. Když žena není vynalézavá, musí mít muž rozum.

— Jan Werich

Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.

— Jan Werich

Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a pak zahyne...

— Jan Werich

Dětská lež nemusí být vždycky vadou, může být také příznakem fantazie.

— Jan Werich

Ono totiž není šedivých dnů, které bují svou všedností. To jsou jenom unavené oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost.

— Jan Werich

Přirozeností člověka je hledání radosti.

— Jan Werich

Místo šavlí máme dnes tanky a lidi nedají pokoj a nedají pokoj a nedají pokoj.

— Jan Werich

Je to smutné, ale mládí musí jednou odejít. I když si je člověk zachová v srdci, žel přírodě, nezachová si je v kolenou.

— Jan Werich

On autor byl vůl a překladatel není, rozumíte, proto to tak je.

— Jan Werich

Takové manželství, to není nějaká betonová stráda. A právě to je celej ten kumšt a celej ten vtip, že v manželství, když si dva lidi rozumějí a mají se rádi, dovedou si vodpustit a můžou se i přát.