Jaroslav Seifert

Český spisovatel, básník, překladatel a novinář se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově do chudé rodiny. Studia na několika gymnáziích nedokončil pro množství zameškaných hodin. Jaroslav Seifert byl spoluzakladatelem Devětsilu a je významný představitel českého uměleckého směru poetismu.

V poválečném období viděl východisko v komunistickém hnutí, později byl za své
proti gottwaldovské názory vyloučen z KSČ. Jeho rozkol s komunismem byl dlouhodobý, vyslovil se proti okupaci sovětskými vojsky, podepsal Chartu 77.

Jeho šedesátiletá básnická tvorba převážně společenské a milostné lyriky prošla celou řadou proměn – od avantgardy, přes proletářskou poezii až do osmdesátých let. Za svou tvorbu získal v roce 1984 jako jediný Čech Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel v Praze roku 1986.

Každá veselá láska je smutná, neboť láska je jako celý svět - je sice hořká, ale sladce chutná.

— Jaroslav Seifert

Víno jsem měl rád a neváhám tvrdit, že je to nápoj, který dělá zázraky.

— Jaroslav Seifert

Setři si slzy a usměj se uplakanýma očima, každého dne se něco počíná, něco překrásného se počíná.

— Jaroslav Seifert

Do hrobu si odnášíme pouze to, co jsme lidem rozdali. Co jsme si nechali pro sebe, odejde spolu s námi.

— Jaroslav Seifert

Svět nikdy nebyl bez růží, kdo spíš než milenci to vědí.

— Jaroslav Seifert

Kdo hledá, bývá očekáván. Kdo čeká, je jen nalezen.

— Jaroslav Seifert

Je-li štěstí žít, snad také není bez užitku sáhnout si na svou smrt.

— Jaroslav Seifert

Láska však, zdá se, je smrt v krásné masce.

— Jaroslav Seifert

Ženy jsou běloučký cukr v tom hořkém kafi života.