Blaise Pascal
* 19. červen 1623 — ✝ 19. srpen 1662
Blaise Pascal byl francouzský fyzik, matematik, náboženský filozof, teolog a spisovatel. Narodil se 19. června 1623 v Clermontu. Brzy se projevilo Pascalovo nadání pro matematiku.
Ve fyzice se věnoval vakuu a šíření tlaku, dokázal rovnoměrné šíření tlaku v kapalině (dílo Pojednání o tlaku vzduchu). Již v osmnácti letech sestrojil první mechanický početní stroj. V matematice se zabýval kombinatorikou (objevil Pascalův trojúhelník) a položil základy teorii pravděpodobnosti.
Po probuzení z bezvědomí, které způsobila dopravní nehoda, měl mystické vidění a věnoval se od té doby výhradně filozofii a náboženství. Jeho hlavním teologický dílem je kniha Myšlenky. Z ní pochází i známá „Pascalova otázka“: protože člověk nic neví jistě, měl by se chovat aspoň jako hráč a řídit se možnou výhrou. Ztratit nemůže nic, ale pokud má křesťanství pravdu, může nekonečně vyhrát. Zemřel v pouhých devětatřiceti letech v Paříži.
Citáty
Srdce zná důvody, o nichž rozum nic neví.
Kdyby všichni lidé věděli, co jedni říkají o druhých, neexistovali by na světě ani čtyři přátelé.
Bezstarostně se řítíme do propasti, když jsme před ni postavili něco, co nám brání v pohledu na ni.
Slaboši jsou lidé, kteří znají pravdu, ale zastávají ji jen potud, pokud z toho mají prospěch.
Spravedlnost bez moci je bezbranná, moc bez spravedlnosti je tyranie.
Na konci díla poznáme, čím jsme měli začít.
Je třeba znát sebe sama. I kdyby to poznání člověku nepomohlo najít pravdu, alespoň si tak uspořádá vlastní život, a to je nejlepší, co může udělat.
Boha nemůžeme dokázat, můžeme jej pouze cítit v srdci.
Čím je člověk rozumnější a lepší, tím více dobra v lidech pozoruje.
Rozumný člověk nemiluje proto, že je to pro něj výhodné, ale proto, že v lásce nachází štěstí.
V této době je pravda tak zatemněná a lež tak zavedená, že pravdu může poznat jen ten, kdo ji miluje.
Člověk, který má nějaký zájem na tom, abychom ho měli rádi, se varuje prokazovat nám službu, o níž ví, že nám nebude milá
Chlad je příjemný proto, že se pak můžeme zahřát.
Náklonnost nebo nenávist kreslí spravedlnost k nepoznání.
Všechny dobré zásady jsou již v knihách napsány, nyní ještě zbývá je uskutečnit.
Kdo nám vytýká nedostatky, si zaslouží náš vděk.
Úcta a láska musejí být rozděleny tak dobře, aby se navzájem snášely bez toho, že by láska byla úctou utlačovaná.
Nejtolerantnější jsme tehdy, když posuzujeme sebe sama.
Od pekla nebo nebe nás dělí jenom život a to je nejzranitelnější věc na světě.