Erich Maria Remarque
* 22. červen 1898 — ✝ 25. září 1970
Německý spisovatel Remarque se narodil roku 1898 v Německu. V osmnácti letech odešel jako dobrovolník německé armády do války (1916), brzy byl ale na západní frontě zraněn a zbytek války strávil v lazaretu. Po návratu z války vystřídal řadu zaměstnání, pracoval jako účetní, obchodní cestující, reklamní poradce, varhaník nebo učitel. V roce 1925 se oženil s Ilse Juttou Zambonovou, ale po sedmi letech se spolu rozvádí. Tou dobou působí jako redaktor časopisů v Berlíně a Hannoveru. Vydává i několik svých povídek.
Na literárním poli prorazil až vydáním knihy Na západní frontě klid. Ve svých dílech se věnuje „ztracené generaci“, jeho romány jsou protiválečné a antifašistické.
Po nástupu nacismu se stal v Německu zakázaným autorem a později byl i zbaven německého občanství. Odjel do New Yorku a získal americké občanství. Žil střídavě v USA a Švýcarsku, podruhé se oženil s americkou herečkou Paulette Goddard. Remarque umírá v roce 1970 ve Švýcarsku na srdeční chorobu.
Citáty
Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho tak milovat, protože už nikdy nebudu takový, jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco já o ní mluvím a kterou nemohu zadržet ani za cenu svého života.
Člověk je chudákem teprve, když už nic nechce.
Člověk si časem zvykne na všechno. I na šibenici.
Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života.
Koukej neztratit svou hloupost, protože ji nemáš čím nahradit!
Za starých Řeků bylo myšlení výsadou. Pak bylo štěstím. Později nemocí. Dnes je zločinem.
I kdyby bylo bůhvíkde zabito statisíce lidí - když se jeden řízne do prstu, nebolí ho to proto míň.
Piš dopis, když se rozčílíš, do obálky ho však vlož až druhý den.
Čím víc toho jeden o druhém ví, tím méně si rozumějí. A čím důkladněji se lidé znají, tím jsou si cizejší.
Člověk bez lásky je jen mrtvola na dovolené.
Rozum a srdce jsou jako přesýpací hodiny. Kde se jedno naplní, druhé se vyprázdní.
Žena, po které touží někdo jiný, hned stoupne v ceně.
Člověk by neměl buď nikdy odcházet, nebo by se neměl už nikdy vracet, nevrací se totiž docela a zůstává tak rozpolcený.
Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným.
Muž nemá s ženami diskutovat. Vyjde z toho vždy jako poražený. Logika v jejich rukou je vosk.
Člověk hledá těžko slova, má-li opravdu co říct.
Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci.
Žárlivost přece nezačíná člověkem a taky jím nekončí. Začíná vzduchem, který milovaný člověk dýchá, a nikdy nekončí. Ani smrtí.
Člověk je velký ve svých předsevzetích, ale slabý v jejich provádění.
Starověcí Řekové měli boha vína a radosti. Zato my máme Freuda, komplex méněcennosti a psychoanalýzu.
Člověk nemá o penězích mluvit pohrdavě. Peníze vzbuzují u mnoha žen dokonce lásku. Láska naproti tomu vzbuzuje u mnoha mužů lačnost po penězích. Peníze tudíž podporují ideály, láska naproti tomu materialismus.
Život brzo skončí a pak nám nikdo nedá nic za to, jestli jsme byli smutní nebo veselí.
Nikdo nikdy neví, zda toho, koho právě lituje, nebude ještě jednou považovat za šťastného.
Člověk snáze pozná vesmír než svého souseda.
Těžké je milovat někoho, koho si nevážíme, a neméně těžké je milovat toho, koho si vážíme o mnoho víc než sebe.
Dobrá paměť je základem přátelství a zkázou lásky.
Ženám láska oči otevírá, mužům zavírá.
Dobro nadělá často více zkázy než prostoduchá zloba.
Bolest nad ztrátou druhého člověka je snesitelnější, když člověk ví, že sám už nebude dlouho žít.
Láska - to je někdo, s kým chceme zestárnout.
Neštěstí je ta nejvšednější věc, jaká existuje.